Spojuji jednotlivé body do celků

Jsem konceptuální performer. Mou prací je tvorba. Koncept je mým jevištěm. 

Jsem konceptuální performer. Podle Wikipedie je koncept popsán jako pojem, představa, myšlenka, uchopení či pojetí tématu. Baví mne tvořit na základě zadání, které mi dává smysl a na které si troufnu díky svým zkušenostem, schopnostem, inteligenci a sebe-vědomí. Pokud zrovna nemám zadání (což je čím dál tím vzácnější okamžik), pracuji na realizaci svých vizí. 

Proč performer? Protože ve chvíli, kdy začnu na nějakém konceptu pracovat, je to v podstatě tvorba něčeho ojedinělého a jiného. Často opakuji různé principy, a tak se moje tvorba více podobá představení. Představení, které hraji s nadšením již několik let a neustále jej pro sebe zdokonaluji, aby mi nezevšednělo. Musím říct, že všednost (všimněte si složení slova vše-dnost – mně připadá, že je to odvozeno z myšlenky, že všechny dny jsou stejné, dokonce stejně šedivé) mě zcela opustila, za což kromě své práce vděčím i své ženě a dětem. 

Přítomné koncepty

COCUMA - THE NEW COMPANY CULTURE MARKET

Tímhle žiju poslední rok. Koncept, který se rodil v mé hlavě tři roky. Čekal jsem na ty správné lidi, se kterými budeme mít ten výbušný mix kreativity a touhy změnit zažité pořádky. Tržiště firemních kultur je změnou. Je novým přístupem k hledání budoucího zaměstnavatele, ne prostřednictvím uveřejněných inzerátů, ale skrze firemní kulturu – ta je vždy jedinečná.
Vytváříme autentickou vibraci, aby lidé mohli poznat firmu ještě dříve, než pošlou svůj životopis nebo půjdou na pohovor.
Nejsme job board... jsme COCUMA! Jsme 21. století a chceme být unikátní firmou postavenou na principech B corporations. Respekt ke každému, s kým vstoupíme do interakce, je tím hlavním principem našeho fungování.
Děkuju Pavlovi, Mirce a Petrovi. Další ze snů se stává skutečností a já se těším na společnou budoucnost. A vím, že my máme tu přidanou hodnotu, abychom mohli být firmám partnery.
COCUMA je tady....!!!! A mě práce s firmami ukrutně baví.


VINTAGE MOTORS CLOTHNIG

Od té doby, co jezdím svým Mini a jsem nadšeným fanouškem této britské legendy, mám velmi silnou potřebu, ostatně jako každý fanoušek, přiznat se ke své příslušnosti k této komunitě majitelů Mini. Jaké bylo překvapení, když všechna trička, která jsem si kdy na Mini srazech koupil, byly reklamní střihy vhodné po jednom vyprání opravdu jen na spaní…Slovo dalo slovo a společně s jedním neuvěřitelně šikovným ostravským designérem Janem Čefelínem jsme založili Vintage Motors Clothing a rozhodli se, že si skvělá trika uděláme sami pro sebe a naše kamarády.
Vintage Motors Clothing má venku první kolekci triček z kvalitní česané bavlny a s exkluzivními autorskými designy. Prodali jsme trika do celé Evropy, Mexika nebo Jihoafrické republiky, všude tam kde jsou nadšení majitelé Mini. Chystáme další kolekci a máme sen, že jednou budeme největší prodejci triček s retro auty a motocykly na světě.


WWW.VINTAGEMOTORSCLOTHING.COM


SVOBODA NAŽIVO / PŘEDNÁŚKA Z KRABICE & MODERACE

Setkání s Tomášem Hajzlerem, kterého jsem poprvé viděl v kině Vzlet, bylo dalším milníkem v mém profesním směřování. Svoboda naživo přišla v moment, kdy jsem potřeboval znovu vystoupit z komfortní zóny a naučit se nové dovednosti. Koncept Svobody v práci, jehož propagátorem Tomáš je, přinášel 21. století do podnikání a vedení firem, a to mne hodně nadchlo. Když mne Tomáš oslovil, abych vystoupil na první Svobodě naživo s přednáškou o změně způsobu spolupráce právě díky flexibilním úvazkům, položil tím nevědomky další kolejnice na mé cestě za poznáním. Přednášet ve velkém sále před 400 lidmi bylo hodně za hranou, ale úžasná zkušenost. Zde je 18+2 myšlenek ze VZLETu. O to větším zážitkem bylo spolu se skvělým týmem připravovat a moderovat druhou Svobodu naživo v tom samém kině Vzlet, kde jsem tenkrát seděl na TEDx Praha 2010.  
Od té doby mě moderování konferencí baví. Je to práce i zábava, rétorické cvičení, způsob, jak být na konferencích součástí tématu. A možnost, jak profesionálně trénovat schopnost zůstat sám sebou, i když mne extrovertní povaha svádí k různým rolím. Pravidelně moderuju TEDx Brno a pokaždé je to skvělý zážitek.   


Minulé koncepty

LIFEFOOD - RAW FOOD COMPANY

Přišla za mnou kamarádka, že prý pracuje pro jednu firmu, která ručně vyrábí skvělé raw produkty, a že jsou tak trošku švihlí a že já jsem taky tak trochu švihlej a že bychom si mohli rozumět. Objevil jsem firmu, která je naprosto unikátní. Vše vyrábí v totální bio kvalitě, exportuje do dvaceti zemí světa, energii má z obnovitelných zdrojů a třídění odpadu je něco tak přirozeného jako dýchání. Založila ji Tereza Havrlandová a vede ji spolu s Pavlem Martínkem. Oba jsou naprostí unikáti a vytvářejí unikátní prostředí. Domluvili jsme se a já začal pracovat na nové podobě Lifefoodu – od obalů, kanceláří, vizuálů stánků pro výstavy až po nový webshop, který bude mezi podobnými firmami nádherně výjimečný. Ještě před dokončením nového eshopu, se aktivity vlastního projektu cocuma rozšířili natolik, že jsem musel spolupráci utlumit.  Myslím, že jsem byl u vzniku obalů v bio organickém světě tak ojedinělých, že podílet se na tom bylo spíše za odměnu, než že by to byla práce. Mám Lifefood moc rád a přeji jim mnoho úspěchů. 

www.lifefood.eu


ROSSMANN INSPIRUJE aneb SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST JINAK

Spolu s bývalou personální ředitelkou společnosti Rossmann Mirkou Lukáčovou jsme po jedné CSR konferenci přemýšleli, jak to udělat, aby společenskou odpovědnost začali chápat všichni lidé ve firmě. Aby to nebrali jen stylem „jasně, vybereme peníze, pomůžeme a dál nás to nezajímá“. A pak nás napadlo, že by to šlo nejprve přes inspiraci a pak následně přes naši vlastní aktivitu. 
Tento content projekt byl spuštěn v červnu a mšli jsme spoustu plánů na aktivity, jež začali vymýšlet sami lidé v Rossmannu, kterým se projekt libí a připadá jim skvělá myšlenka, že by Rossmann coby tradiční drogerie mohl být pro někoho inspirací. Moje role bylo vymyslet a postavit celý koncept. Bohužel k vyraznějšímu rozvoji jsem se nedostal. Když odešla Mirka Lukáčová z Rossmann, tak celý projekt převzali lidé, kteří stavající tým rozpustili a z projektu udělali prostor pro pár instantních PR zpráv z charitativní činnosti. Škoda! Myslím, že to byl krůček od toho vytvořit smysluplný CSR projekt, kterým bude žít celá firma. 

www.rossmann-inspiruje.cz 


VIP OPEN FORUM by IBM

Na konci roku 2013 jsem byl pozván do klientského centra IBM, kde jsme přemýšleli o marketingové kampani pro C-suite study. Přede mnou na flipchartu svítilo „Potřebujeme uspořádat VIP event“, a protože nemám rád rozdělování lidí na VIP a obyčejné, přemýšlel jsem, jak se této zkratce vyhnout, a napadlo mě vdechnout jí jiný význam. A přesně o půlnoci jsme vymysleli první VIP [Value-Innovation-People] event. Skvělá atmosféra v DOXu a úspěšný event daly základ vzniku platformy VIP OPEN FORUM, jejímž cílem je propojovat lidi a sdílet myšlenky hlavně ve vysokých patrech českých firem. Vše v duchu Value, Innovation & People, našeho pohledu na základní komponenty moderního byznysu.  
Od půlnočního setkání jsme zrealizovali mnoho workshopů pro jednotlivé role v boardu, další VIP eventy a vydali tři čísla magazínu VIP News. Je zajímavé, že když máte obsah a vytvoříte prostor, objeví se mnoho úžasných myšlenek a nápadů. Platforma byla úspěšná, získala si své auditorium, ale byla ukončena v rámci změn, které v IBM probíhaly. Mrzí nás to o to více, že tři roky jsme si budovali jméno a když jsme konečně vytvořili "brand" tak jsme museli v tom nejlepším skončit. Každopádně zkušenosti, které jsme za ty 3 roky získali jsou úžasné. Naučili jsme se mnoho věcí, které rozhodně dál všichni zúročujeme v dalších projektech. 


FLOW-R & NEPOVEDENÝ POKUS O NE-AGENTURU

Na TEDx 2010 ve Vzletu vznikla myšlenka na úplně jiný koncept recruitment agentury, vlastně ne-agentury. A právě na Svobodě naživo ve Vzletu v roce 2013 jsem potkal Pavla Plachého a Pavla Lipovského (neuvěřitelné, jak je to místo propojovací), kteří mne oslovili s prosbou o marketingový koncept jejich agentury pro pražský trh. Já jim představil flow-r. Koncept sdružení recruiterů ve flow, společenství, které změní principy recruitmentu a vzájemného fungování pod jedním brandem. Brand se povedl, ostatní už ne. Ve chvíli, kdy kolegové uveřejnili prvních dvacet pozic s názvy typu „Významný zaměstnavatel v automotiv hledá...“, jsem zjistil, že se naše názory na změnu recruitmentu značně rozcházejí. A tak jsme se rozešli i my. Nicméně vizuál a marketingový koncept flow-r jsou jedněmi z nejhezčích, co se mi kdy povedly. Postavit prezentaci na jednotlivcích, blogových článcích a dát tolik prostoru individualitě bylo v té době ojedinělé, krásně tvůrčí a funkční. Sice jsem o ten nápad velmi záhy přišel, nicméně toho nelituji. Naopak jsem docela rád, protože by se naše názory rozcházely čím dál tím více a bylo by to ke škodě všem. To důležité ale je, že mne výstavba flow-r a následný náhlý konec navedly zpět k recruitmentu. Potřeboval jsem si na vlastní kůži ověřit, zda dokážu změnit způsob, kterým se recruitment v současnosti dělá. Ano, jde to jinak a teprve nyní mne to vlastně baví. Podívejte se na High Resolution Recruitment


HR KAVÁRNA - PORTÁL O BYZNYSU A LIDECH by LMC

Vzniku HR kavárny předcházela dvě zásadní zjištění. Tím prvním byla věta kolegy, který přišel se zadáním, abych napsal článek o částečných úvazcích do jednoho časopisu o HR, protože jsme tam měli zaplacené čtyři články ročně. To mě překvapilo – pokud je článek a prostor zaplacený, jaká je motivace k napsání článku? Pravděpodobně jen PRová. Druhé zjištění (při cestování za rozhovory ohledně flexibilních úvazků) bylo, že mnoho personalistů a manažerů vůbec nereaguje na měnící se trh a jsou ve své práci zaseklí ve Fordově modelu řízení firem – pracovali v 21. století technikami 20. století. 
A tak jsem dostal od Libora Malého a Milana Jasného zelenou a začal jsem vytvářet magazín, který bude šířit inspiraci a moderní trendy. Bude konfrontovat firemní současnost a nabízet nové cesty a úhly pohledu. Vznikla HR kavárna, magazín, který byl a je vytvářen profesionály pro profesionály. Motivací, proč napsat článek, bylo hlavně chtít inspirovat k jinému, vlastnímu úhlu pohledu.  

Články píší lidé, kteří svými tématy žijí, a ne redaktoři, kteří plní zadání, nebo lidé, kteří si koupili prostor. HR kavárna má ještě jednu úroveň a tou je komunita autorů, která dbá na to, aby články plnily inspirativní funkci, byly inteligentní, současné a kvalitní. Nejednou jsem napsal něco, co mi kolegové roztrhali, a tak jsem napsal novou verzi, kterou také roztrhali, a tím jsme se všichni učili psát.
Pro mě nejhezčí období projektu bylo, když jsem jej tvořil s Radimem Koštialem, skvělým byznysmenem s obrovským rozhledem a perfektním tvůrčím stylem. Pak jeden manažer v LMC začal porušovat principy, které v životě zastávám, a já to nedokázal jen tak hodit za hlavu a dál vedle něj pracovat. Výsledkem bylo, že jsem z LMC, a tím i z Kavárny odešel. Chvíli jsem se účastnil jako garant, psal články, postavil jedno měsíční téma, ale pak jsem zjistil, že mi nedělá dobře být u tohoto krásného projektu tak blízko, pořád jsem do toho kolegům šťoural, měl patent na rozum a prosazoval představu, jak by se měl projekt vést a rozvíjet. Ano, neužil jsem si jej natolik, aby mě jeho směřování nechávalo chladným, ale na druhou stranu mi projekt nepatřil, a tak jsem Kavárnu opustil. Rozhodně ji ale budu dál číst, protože má skvělý obsah. HRKAVARNA.CZ


LMC & Částečné úvazky

Začal jsem si všímat dveří, které se otevírají. Příležitostí, které se nabízejí. Jedny takové dveře se otevřely v LMC. Dostal jsem nabídku začít pracovat na projektu s krycím názvem „Temporary“. Tehdy se rozjížděla ekonomická krize a částečné úvazky a flexibilní formy práce se ukazovaly jako cesta, jak firmy mohou ušetřit. LMC bylo v té době trendmakerem na pracovním trhu, a tak jsme se rozhodli, že brigády a částečné úvazky přeneseme ve větší formě na portál jobs.cz.
Za dva roky jsme navýšili podíl částečných úvazků o 300 %, to ale nebylo důležité. Pravděpodobně by se to stalo i bez našeho aktivního přičinění. Co však bylo zajímavé, že jsme byli nejvíc slyšet při prosazování flexibility na trhu práce. A já se díky tomu podíval do spousty firem, abych zjistil, jak moc se nechtějí nebo nedokážou proměnit. Začal jsem zjišťovat, že svět práce se zásadně mění a firmy na něj nejsou připravené. Najednou jsem si uvědomoval, jak velký průšvih je skutečnost, že na našem trhu práce máme kolem 5 % (dnes už 6 %... hurá!) částečných úvazků oproti evropskému průměru, který je pro nás neuvěřitelných 20 %! 
Tehdy vznikl portál Flexibilni.cz a tehdy mne napadlo, že je potřeba začít trh inspirovat, a tak vznikl nápad HR kavárny. Nádherný projekt v mém portfoliu, hlavně proto, že se nám podařilo vytvořit prostor, kde lidé mohou být sami sebou a inspirovat ostatní. 


Hana Františka Garlíková na TEDx Prague 2010
Hana Františka Garlíková na TEDx Prague 2010

A tehdy jsem jsem si koupil vstupenku na TEDx Prague 2010..

a otevřel oči a uši a dlouho v sále přemýšlel nad strachem a vášní. Na tomto TEDx v krásném kině Vzlet vystoupili lidé, kteří mne v 15 minutách zásadně ovlivnili. Ondřej Štefl, Jana Nováčková, Tomáš Hajzler a speciálně tehdy 92letá Hana Františka Garlíková, která od základu zatřásla mou představou o strachu, který jsem v sobě nosil. Proč se bojím o svou budoucnost, když ta paní se v 72 letech bez jakéhokoliv strachu rozhodla podnikat. A já jsem se v tu chvíli rozhodl, že už se bát nechci. Trvalo mi to ještě několik let než jsem se to naučil do té míry, že můžu říct, že nemám strach. Občas mám ještě obavy.


ADVANCED SEARCH & ADVANCED SEARCH TECHNOLOGY / 2004 - 2010 / Recruitment Agency (Nyní Talentor Advanced Search) 

Recruitment Agency (nyní Talentor Advanced Search) 
Po osmi letech v Temporary help mne začal zajímat život kolegů-podnikatelů v personalistice, kteří provozovali Recruitment & Staffing. Měli skvělé kanceláře, ze kterých se skoro nehnuli, lepší auto než já (měl jsem Berlingo) a podávali si s personalisty ve firmách ruce. Já jsem si podával ruce hlavně s vedoucími skladů a personalisté nás často vnímali jako partnery na té nejnižší úrovni. Spíše ani ne jako partnery… prostě jako dodavatele. 
Vznikl tedy nápad, že bychom se s kolegou René Kuchárem posunuli a otevřeli další možnou úroveň služeb – recruitment agenturu.
A tak jsem se potkal s kolegou Tomášem Prajzlerem, skvělým headhunterem a obchodníkem, který mne hodně naučil, ale také hodně ponaučil, a společně jsme začali budovat personální agenturu.
On přinesl znalost recruitmentu a headhuntingu a já chuť vybudovat zajímavou a šťavnatou firmu − ostatně jako claim jsme měli „Fresh Services for all seassons“. Poprvé mne díky tomu zaujal marketing jako cesta k jinakosti a jinakost jako nástroj marketingu. Tomáš vedl naše konzultanty k performance based hiringu (taková docela funkční náborová technika) a já jsem nosil na jednání s klienty pomerančový džus, fotil pomeranče, které jsme měli v logu, aby se při pohledu na naše faktury spouštěl účetním Pavlovův reflex a rozvíjel prostředí. Za dva roky jsme byli v Praze poměrně uznávanou agenturou. 
Tenkrát jsem udělal své první „manažerské chyby“, nakonec jsem podpořil nasměrování agentury do náruče nadnárodní skupiny Talentor a stali jsme se bílo-modrou agenturou, jednou z několika tisícovek bílo-modrých personálních agentur, která netvořila, ale jen rutinně poskytovala služby. A v tu chvíli mne to přestalo bavit. Nakonec mne jedna moudrá žena přesvědčila, abych odešel. 
I tak to byla parádní zkušenost. Pět let jsem se učil, jak podnikat, až jsem zjistil, že nechci po zbytek života sedět v jedné kanceláři a že být „podnikatelem“ mne nijak neobohatí. Na nějakou chvíli jsem chtěl být svobodný, bez milionového závazku měsíčně. Zbabělost? Tak to někteří označují. Odvaha? Tak to označují druzí. Já se jen vydal na cestu za něčím nepoznaným. 


AGENTURA STUDENT / 1997 - 2005 / temporary help agency

Agentura STUDENT byla jednou z prvních „temporary help agentur“ na českém trhu a jako jedna z mála funguje úspěšně dodnes. Nastoupil jsem k Renému Kuchárovi, majiteli agentury, jako jeho pravá ruka a jako jeho pravá ruka a „ředitel“ agentury jsem zůstal osm let.
Poprvé jsem měl na starosti lidi, a že jich bylo! Prostřednictvím koordinátorů až 300 denně rozesetých někde u klientů. Poprvé jsme outsourcovali celé oddělení podatelny v GE Money Bank. Poprvé jsem jednal s oddělením nákupu o podmínkách spolupráce. Poprvé mne paní Vaňková, ředitelka Makra Průhonice, donutila neříct svůj názor a mlčet kvůli udržení zakázky. Poprvé jsem nabíral a propouštěl kolegy. A poprvé jsem měl papouška, který, ač neuměl létat, neohroženě se každé odpoledne katapultoval z klece v kanceláři. Vzpomínám na těch osm let velmi rád, pracovali jsme tvrdě a odváděli jsme dobrou práci. Poprvé jsem začal vytvářet obchodní přátelství.


SMYSLUPLNÁ REKLAMA & PODĚKOVÁNÍ